Betaglukany jsou běžnou součástí buněčných stěn rostlin i nižších organizmů. Vedle řas a kvasinek jej najdeme v houbách a obilovinách. Betaglukany se ale liší nejen podle zdroje, ale také podle způsobu izolace.

Betaglukany z kvasnic

Kvasničný betaglukan je nejčastější betaglukan v západní civilizaci, což je dáno zejména jednoduchou dostupností kvasnic. Běžně se používají klasické pekařské či pivovarské kvasinky Saccharomyces cerevisiae. Kvasinky lze levně získávat jako odpad z pivovarů, což umožňuje izolovat betaglukany ve velkých šaržích, čímž je zaručen minimální rozdíl v kvalitě.

Betaglukany z hub

Betaglukan je možno izolovat prakticky z každého druhu jedlé houby, nicméně jenom některé houby je možné pěstovat ve velkém. Na rozdíl od kvasnic je ale mnohem obtížnější připravit velké dávky houby, takže připravené šarže jsou nutně výrazně menší nežli ty u kvasinek. Je proto větší pravděpodobnost, že se tyto šarže mohou svými biologickými účinky lišit. Dalším problémem houbových betaglukanů může být výrazné houbové aroma, které by mohlo některým konzumentům vadit.

Další zdroje betaglukanu

Mezi další zdroje betaglukanu můžeme zmínit obilí, ze kterého se získávají především betaglukany, které účinkují především jako zdroj vlákniny, takže jsou vhodné spíše pro snižování hladiny cholesterolu. Jejich účinky na imunitní systém jsou mnohem menší nežli je tomu u kvasničných či houbových betaglukanů. Dalším zdrojem se v poslední době stávají řasy, ze kterých lze betaglukany izolovat v mimořádně vysoké čistotě.

Betaglukany v jídelníčku

I když betaglukany najdeme v mnoha buněčných stěnách, jako přímou součástí jídelníčku se bohužel stát nemohou, neboť v našem zažívacím traktu nejsou dostatečně dlouho na to, aby se buněčné stěny rozložily na čistý glukan. Je to škoda, protože jinak bychom díky houbařské vášni zřejmě byli jedním z nejzdravějších národů.

Autor článku: Prof. Dr. Václav Větvička, Ph.D.

Seznam základních citací

Kim, H. D., Cho, H. R., Moon, S. B., Shin, H. D., Yang, K. J., Park, B. R., Jang, H. J., Kim, L. S., Lee, H. S., Ku, S. K.: Effects of β-glucan from Aureobasidium pullulans on acute inflammation in mice, Arch. Pharm. Res., 40: 323-328, 2007. 

Kogan, G. (1-3,1-6)-β-D-glucans of yeast and fungi and their biological activity. In: Studies in Natural Products Chemistry, Vol. 23, Ed. Atta-ur-Rahman, Elsevier, Amsterdam, p. 107, 2007. 

Novak, M., Vetvicka, V.: Beta-glucans, history, and the present: Immunomodulatory aspects and mechanisms of action. J. Immunotoxicol., 5: 47-57, 2008. 

Reyna-Villasmil, N., Bermudez-Pirela, V., Mengual-Moreno, E., Arias, N., Cano-Ponce, C., Leal-Gonzales, E., Souki, A., Inglett, G. E., Israili, Z.H., Hernandez-Hernandez, R., Valasco, M., Arraiz, N.: Oat-derived β-glucan significantly improves HDLC and diminished LDLC and non-HDL cholesterol in overweight individuals with mild hypercholesterolemia. Am. J. Therapeut., 14: 203-212, 2007.

Vetvicka V., Vetvickova, J.: Physiological effects of different types of β-glucan. Biomed. Pap. Med. Fac. Univ. Palacky, 151: 225-231, 2007.